Praha

Revitalizace sídliště Lehovec

Stav

Sídliště Lehovec trpí problémy typickými pro ostatní urbanistické struktury obdobného charakteru.  Nevýhodami jsou malý podíl pracovních příležitostí a služeb, nedostatek parkovacích míst, živelné parkování na ulici u křižovatek a přechodů pro chodce, kde zhoršuje rozhledové úhly a omezuje průjezdnost např. pro hasičská vozidla, nekoncepčně udržovaná zeleň atd.

Sídliště vznikalo v 70. a 80. letech 20. století podle projektu architekta Ivana Hnízdila s kolektivem. Od roku 1976 je k němu přivedena tramvajová trať. Severní části, která vznikla později než jižní, byla tvořena pod vlivem postmoderních tendencí. Zástavba zde vytváří strukturu blížící se blokové a v přízemí byly realizovány otevřené plochy parteru. Na podobu severní části sídliště měly vliv také požadavky na zahušťování výstavby a pro tuto dobu typická nižší řemeslná kvalita vystavěného prostředí.  Nejvýznamnější stavbou byl kulturní dům uprostřed severní části, který je dnes v soukromém vlastnictví a slouží už jinému účelu. Jižní část sídliště je navržena poměrně velkoryseji. V této části se nachází areál základní školy. Je patrné atypické konstrukční řešení panelových domů a větší podíl zeleně v plochách sídliště. Na druhou stranu hmota panelových domů v jižní části se výrazně projevuje v panoramatu Prahy.

Zadání

Sídliště Lehovec podobně jako další podobné obytné struktury nabízí příležitost rozvíjet jeho základní hodnotu, kterou je klidné obytné prostředí s dostatkem zeleně a návazností na rekreační krajinné území. Zeleň a obecně volné plochy na sídlišti jsou obrovským potenciálem do budoucna. Tyto plochy je možné zapojit do celoměstského systému zelené infrastruktury. Prostředí sídliště díky vhodné kvalitní a odpovídajícím způsobem udržované zeleni také nabídne příznivější mikroklima. V konečném důsledku se pak sídliště mohou stát plícemi města a klíčovými bojovníky s klimatickými změnami, např. se suchem a povodněmi.

Úkolem je tedy adaptovat sídliště na výše zmíněné podmínky a využít jeho potenciálu. Naprosto klíčovou složkou k dosažení kvalitní a vitální zeleně je zadržování dešťové vody, zpomalení odtoku do kanalizace a využití dešťové vody v místě jejího dopadu.

Na sídlišti Lehovec připadne z celkové plochy 17,5 hektarů cca 2,6 hektarů na střechy a cca 6 hektarů na zpevněné plochy (jde pouze o odhad dle jiných podobných lokalit). Vedle prostého řešení, že rozpálené střechy lze postupně nahrazovat zelenými střechami a i podíl zpevněných ploch lze na základě koncepčního řešení veřejných prostranství snížit, je tu možnost dešťovou vodu namísto odtoku do kanalizace sbírat a např. přímo přivádět ke stromům. Vodu lze také zadržovat dlouhodobě na zálivku, na splachování nebo ji vsakovat do podloží.

Dalším úkolem je vyřešit otázku neefektivní správy a údržby zeleně, která rovněž souvisí s koncepcí uspořádání veřejných prostranství. Kdo se o kterou plochu bude starat nejlépe, jaké bude zapotřebí vybavení a jak bude celý systém udržitelný. S těmito otázkami souvisí témata cirkulární ekonomiky, nakládání s odpady, kompostování, komunitních zahrad a předzahrádek v návaznosti na bytové domy. Všechny zelené plochy nemusí být intenzivně udržovány. Nabízí se diverzifikace intenzity údržby zelených ploch. Od extenzivní, tam kde je pohyb člověka méně potřebný až po intenzivní tam, kde je žádoucí.

Dalším úkolem je také umožnit v městském ekosystému přežívat i dalším živočichům, zvířatům, ptactvu a hmyzu, které v důsledku vede k dalšímu posílení a odolnosti krajiny ve městě. Řešením je vytváření a posilování celoměstského systému zelené infrastruktury, která umožn, aby krajina ve městě fungovala jako jeden celek ve vzájemné provázanosti a udržitelnosti. Pro člověka pak v rámci zelené infrastruktury vznikají koridory umožňující bezpečný a komfortní pohyb městem.

Nabízí se také uvažovat nad celou řadou „chytrých“ řešení, z nichž většina vede k větší energetické soběstačnosti obytného území. Zahraniční studie v posledních letech prokazují, že menší soubory staveb jsou z hlediska energetické soběstačnosti efektivnější (domy mezi sebou redistribuují přebytky a nedostatky energie vyrobené přímo v lokalitě).

Ze sídliště se pochopitelně nemůže stát divoká příroda. Nejzávažnějším úkolem je proto skloubit vše výše zmíněné s funkčními a provozními systémy města, tak aby se sídliště stalo lákavým místem k životu a současně bylo pro město ekologicky a ekonomicky udržitelným územím.

Brno

Šmeral

Vybrané území o rozloze cca 13,1 ha se nachází v městské části Brno-Střed v katastrálním území Trnitá, lokalita byla historicky součástí tzv. Posvitavské zóny a v současné době je využívána jako areál slévárny a strojírny Šmeral. Řešená část je vymezena řekou Svitavou, ulicí Křenová, železnicí a dvěma bývalými ulicemi – Wannieckova směrem z Křenové na sever a Klazarova od Podnásepní na jih. Území má vysoký potenciál díky protékající řece a velmi dobré dostupnosti do centra města. Nová zástavba by měla využít silné stránky této lokality (řeka, nábřeží) a evokovat zelenou část města, která využívá principy udržitelné výstavby jako je modrozelená infastruktura apod., zároveň respektuje okolní kontext zástavby (výšková hladina, uliční čára, měřítko, charakter).  Zásadním přínosem návrhu by měla být ukázka jakým způsobem zahustit městkou zástavbu s ohledem na udržitelný rozvoj a klimatické změny.

 

Sadová

Řešená lokalita o rozloze cca 4,9 ha se nachází v městské části Brno-Královo Pole v katastrálním území Sadová přibližně 3 km severně od historického jádra města. Území je vymezeno areálem domova pro seniory, ulicí Zaječí hora, údolím Zaječího potoka a zahrádkářskou kolonií. Území je mírně svažité k jihu a nabízí jedinečné výhledy na panorama města Brna, v budoucnu bude Sadová propojená se sousední části Lesná přes údolí Zaječího potoka. Jedná se o volné městské pozemky, na kterých by měla v budoucnu umístěna zástavba pro bydlení citlivě zasazená do přírodního rámce s lokálním centrem (MŠ. ZŠ, služby, park aj.). Záměrem je, aby nová struktura nadále evokovala zelenou část města, která je však urbanizovaná a využívá principy udržitelné výstavby jako je modrozelená infastruktura apod. Zásadním přínosem návrhu by měla být ukázka jakým způsobem zahustit městskou zástavbu s ohledem na udržitelný rozvoj a klimatické změny.