YOUNG ARCHITECT AWARD 2018

Centrum lokálnej komunity, Terchová

Autor: Ing. arch. Anna Mravcová

Škola: Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Fakulta stavební, Katedra architektury

Ateliér: Diplomový projekt

Lokalizace: Terchová, Slovenská republika

Návrh Centra lokálnej komunity je reakciou na vývoj architektonickej, socio-ekonomickej a kultúrno-spoločenskej situácie v turizmom drancovanej obci Terchová. Vizuálny smog, Potemkinová dedina, dualizácia spoločnosti, turistifikácia, derezidenciácia...to je len zlomok obec trápiacich efektov cestovného ruchu, avšak významne ovplyvňujúcich kvalitu života jednotlivca i komunity. Mojim cieľom je podpora komunitného života, zameranie sa na potreby rezidentov a obnovenie ich prirodzeného prostredia a hodnôt, v súčasnosti upozadených či zkomerčnených. Nástrojom má byť komunitné centrum s kultúrnou, spoločenskou, vzdelávacou, voľnočasovou, športovou a hospodárskou funkciou, postavené na obecnej umeleckej, remeselnej a pospolitej tradícii – jej kultúrnej a historickej stope.

Diplomová práca - Predmetom diplomovej práce je skúmanie vývoja a stavu kultúrnej a turisticky atraktívnej obce s návrhom možného riešenia jej stabilizácie a udržateľného rozvoja. V teoretickej rovine je obecne i lokálne analyzovaná problematika kultúry, komunity a turizmu a jeho vplyvu na život tradičnej dediny, obraz obce či komunity. Praktický prístup, vychádzajúc z analýz, ponúka možné riešenie problematiky prostredníctvom návrhu Centra lokálnej komunity s kultúrnou, spoločenskou, vzdelávacou, voľnočasovou, športovou a hospodárskou funkciou, podporujúce znovuobnovenie hodnôt, komunitný život, umeleckú a kultúrnu vzdelanosť obyvateľov, sebestačnosť a udržateľnosť obce.


PARTIZÁNSKE, BÝVALÉ OBUVNÍCKE ZÁVODY, REKONŠTRUKCIA A KONVERZIA BUDOVY Č.40

Autor: Bc. Matej Matia

Škola: Slovenská technická univerzita, Fakulta architektúry

Ateliér: Ateliér II.

Lokalizace: Partizánske, Slovensko

Zámerom bolo navrhnúť revitalizáciu opustenej a čiastočne zdevastovanej bývalej výrobnej haly Baťových závodov tak, aby aj pri novom funkčnom využití sa zachoval komplex hodnôt (urbanistických, architektonických, technických, spomienkových, ...) pamiatkovej kvality, vrátane zachovania hodnotných autentických prvkov. Nepôvodné rušivé prvky sa navrhuje odstrániť a pre potreby novej funkcie budovu doplniť novými, ktoré budú technicky, úžitkovo a tvarovo primerané funkcii a charakteru stavby(reverzibilné adaptačné zásahy). Výsledok preukázal, že z opustených priestorov bývalej výrobnej haly môže vzniknúť zaujímavé a atraktívne bývanie, a to aj pri zachovaní prvkov, chránených pamiatkármi.

Overiť možnosti revitalizácie (= nového funkčného využitia) pôvodného výrobného objektu č. 40, Baťovej architektúry v Partizánskom


Centrum obce Moravské Bránice

Autor: Bc. Jakub Dvořák

Škola: Fua tul Liberec

Ateliér: Buček, Horatschke

Lokalizace: Moravské Bránice

Původně ulicová vesnice se v průběhu času rozrostla, v obec, kterou dnes tvoří dvě rovnoběžné ulice, bez jasného centra. Na nové centrum byla v roce 2017 vypsána architektonická soutěž. Úkolem bylo vytvoření nového centra obce s obecním domem, sálem, knihovnou a požární zbrojnicí, na vyznačené parcele v pomyslném středu Moravské Bránice. Ve své návrhu jsem vycházel z požadavků soutěže ale současnou situaci jsem si v rámci školní práce idealizoval. Snažil jsem se tak vytvořit soudobé centrum malé obce. V rámci projektu jsem se věnoval širšímu okolí centra i špatnému dopravnímu řešení. Hlavními momenty návrhu jsou: vytvoření cetra, dopravní řešení a přesunutí školy od rušné silnice do nedalekého sadu. Principem nového centra je otevřený volně průchozí prostor propojující obě ulice. Řešením jsou solitérní objekty, které zachovávají otevřenost prostoru. Budovy jsem navrhl jako jednoduché foremy, z haptických materiálů (jako jsou beton, cihla a dřevo), aby tak navázali na stará zemědělská stavení. Parter je tovřen volným prostorem který, pouze vybízí k dění, v malé obci se vždy najde příležitost jak volný prostor využít.

Nové centrum obce


Mezi městem a stadiony

Autor: MgA. Jan Skoček

Škola: Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze

Ateliér: Architektura II

Lokalizace: Olomouc

Práce zkoumá území, které se rozprostírá za hranou historického jádra Olomouce - území "Mezi městem a stadiony". Tuto lokalitu chápe jako součást přerušovaného prstence vnitřních periferií města, které vnímá jako místa promarněných příležitostí. Záměrem je tyto příležitosti pojmenovat a na vybraném území "Mezi stadiony" je konkretizovat. Snahou je odvrátit část pozornosti od historického jádra a soustředit ji na historické periferie, které jsou hnisajícími ranami ve struktuře města. Cílem je odstup, ideální obraz, vize, koncept plánu založený na časem ověřených historických kvalitách - kontrast k fragmentárnímu přístupu, který je na těchto územích praktikován dnes. Teoretická část se zabývá obrazem města, který je východiskem pro část návrhovou. Ta je postavená na tezi, že obraz města Olomouce je složen z tří hlavních fenoménů - Pevnost, Zahrady, a Sitte. Práce prověřuje území na dvou úrovních, ve dvou různých měřítkách - z pohledu města a z pohledu domu. Pohled domu reprezentuje studie rekonstrukce kontroverzní stavby zimního stadionu, který je jednou z dominant celé lokality.

Diplomová práce


Downtown 3.0

Autor: Ing. arch. Petr Preininger

Škola: Vysoké Učení Technické v Brně, Fakulta architektury

Ateliér: Ústav prostorové tvorby

Lokalizace: Shanghai

Jednotvárné město je chyba myšlenky. Monofunkční oblasti jsou vždy rizikem. Život a jeho improvizace vždy převládly nad plánem - dnešní plán nepočítá s přeměnou - nepočítá s nevypočitatelností lidské podstaty. Město nekontrolovaně roste a stává se entitou bez duše, kde vertikalita nahrazuje horizontalitu. K přeměně nedochází přirozeně, ale nárazově, bez vytvoření nových kvalit. Nulová sociální interakce se stává standardem doby. Mrakodrap je konečnou typologií - vysoká hustota v izolaci ode všeho. Jednotlivé soliterní výškové budovy mají potenciál vytvořit menší, vzájemně nezávislá subcentra - prostorové městské čtvrti. Propojením vznikne nová vrstva. Propojení vertikál se stává místem bez scénáře, bez závazků. Je vytvořen prostor pro všechny. Nostalgie je zcela bezvýznamná!

Využítí potenciálu výškových staveb finančních center světových metropolí


ŠKOLA ZÁKLAD ŽIVOTA

Autor: Adam Novotník

Škola: KU Leuven, Faculty of Architecture

Ateliér: Gent XX - 20th century belt around Gent

Lokalizace: Ghent, Belgie

Mariakerke je okrajová část města Gent, která je negativně ovlivněna absencí veřejného prostoru a příliš řidkou zástavbou. V rámci urbanistické analýzy jsem vytipoval místo stávající školy jako vhodné pro vytvoření nového mikrocentra této čtvrti. V projektu vytvářím novou školu, která v sobě mísí několik veřených funkcí a oživuje prostor. Také vedle ni navrhuji nové náměstí. Všechny veřejně sloužící prostory jsou v přímém kontaktu s ulicí. Stejně tak i dětská hřiště, která mohou být mimo školní hodiny veřejně využívána. Architektura reflektuje živost školy a vytváří nový orintační bod v jinak uniformní čtvrti.

Návrh nové školy, se kterou je spojeno více překrývajících se funkcí oživuje okrajovou část města Ghent a vytváří výrazný bod společenského dění v težišti městské čtvrti Mariakerke.


Školka a komunitní cetrum Hlouška

Autor: Ing. arch. Ondřej Wolf

Škola: České Vysoké Učení Technické v Praze

Ateliér: Ateliér Novotný- Koňata- Zmek

Lokalizace: Kutná Hora

Diplomová práce se zabývá zlepšením společenské situace a stavu veřejných prostranství na sídlišti Hlouška v Kutné Hoře. Rekonstruuji budovu bývalé školky a původní funkci znovu navracím. Dále navrhuji přístavbu komunitního centra doplňující chybějící společenské zázemí na sídlišti. Místo střetávání jako katalizátor dalšího rozvoje této oblasti. Kontrasty uzavřenosti školky a otevřenosti komunitního centra se propisují i do fyzické podoby stavby, která se otevírá do nového prostranství v přilehlé ulici, kdežto provozy školky si udržují pouze vizuální kontakt s okolím. Aktivita komunitního centra se pak doplňuje s novým napojením ulice na hlavní tepnu vedoucí na hranici sídliště, kde tak vytvářím nový vstup do území.

Diplomová práce


Plán D

Autor: Ing.arch. Petra Šebová

Škola: Fakulta architektury, VUT Brno

Ateliér: Ateliér Jana Mléčky

Plán D je stratégia reflektujúca zmenu nárokov na bývanie na dnešnej dedine. Poskytuje obci alternatívu k dnes populárnej výstavbe triviálnych bytových domov využitím existujúceho stavebného fondu. Zachováva kontinuitu a autenticitu obce a zakladá na kultúrnom a spoločenskom prínose. Využíva predimenzované typizované domy zo 70.rokov. Rozdelením domu na niekoľko samostatných bytových jednotiek kombinuje benefity RD a bytu, ako aj kolektívneho bývania; vzniká špecifický hybrid. Zároveň včas reaguje na nastupujúcu etapu opúšťania a chátrania týchto domov a celej časti obce. Legislatívne zostáva objekt rodinným domom, čo umožňuje zvládnuť transformáciu v súčasnom rámci noriem. Má potenciál uplatnenia na území celej SR, ktorý je demonštrovaný prípadovou štúdiou 2 domov v obci Horné Vestenice.

Alternatíva k súčasnému riešeniu bytovej situácie v obci Horné Vestenice. Namiesto výstavby nových bytových domov navrhuje postupnú transformáciu stávajúcich veľkých rodinných domov zo 70. rokov na bytové jednotky. Poskytuje nájomníkom i obci špecifickú kvalitu prácou s autentickým stavebným fondom ako aj s časťou dediny. Zároveň včas reaguje na nastupujúcu etapu opúšťania a chátrania týchto domov (časti dediny).


Poutní cesta svatého Václava

Autor: bc Martin Stupka

Škola: TUL fakulta umění a architektury

Ateliér: Buček/Horatschke

Lokalizace: Praha - Stará Boleslav

Jedná se doplnění cesty, povětšinou polní, která začíná u Čakovic, respektive Čakovického hřbitova u polní cesty, vede přes Přezletice, Kostomlátky, Popovice a končí při vstupu do Brandýsa nad Labem/Starou Boleslaví. Začátek a konec je ohraničen železnicí, která severojižně protíná poutní cestu jak při kraji Prahy u Čakovic, tak při vstupu do Brandýsa. Tyto dva body jsou také spojením dvou poutních míst Prahy a Staré Boleslavi z místa kde Praha končí a Stará Boleslav začíná. Při vlastní vykonané pouti jsem si tuto trasu prošel a díky tomu se moje vlastní zkušenost mohla promítnout do samotného návrhu. Hlavní myšlenkou je vytvoření drobných krajinných intervencí, které budou reagovat na dané potřeby poutníků, nebo jen dotvářet daný charakter, či reagovat na přilehlé okolí. Chtěl bych dát lidem možnost zpomalení, zamyšlení, odpočinku. Neexistuje jedna cesta, člověk si ji volí a každý z nás vykonává svým životem určitý typ pouti. Pouť jako kulturní fenomén cesty, poznání, prožitku, samoty, ale i společenství, kultury a vzdělání. Zdůraznit aspekty života svatého Václava a snažit se je promítnou do života každého z nás. Mír, statečnost, pokora, obětavost, ale i vzdělání budiž toho dobrým základem. Návrh drobných sakrálních staveb vychází z archetypů sakrální architektury. Kruh a jeho linie jako symbol nekonečna. Oblouk, arcus jako část kružnice, klenba, klenutí. Sjednocení je i v materiálu, kterým je předzvětralá ocel, která reaguje na vladařství knížete Václava. Jednotlivé stavby jsou od sebe vzdáleny 1,5 kilometrů, tím se do krajiny dostává rytmus, který poutníkům usnadňuje cestu a dává najevo délku trasy vedoucí k cíli.

Kultivace pozapomenuté severní trasy poutní cesty z Prahy do Staré Boleslavi.


Kostel sv. Františka a sv. Kláry

Autor: Ing.arch. Tereza Nová

Škola: Tereza Nová

Ateliér: PRO-STORY

Lokalizace: Plzeň, Lochotín

Na Plzeňském sídlišti Severní Předměstí působí v pronajatých prostorech farnost vedená františkánskou komunitou, do které chodí hodně mladých lidí. Snaha o postavení nového kostela s komunitním zázemím může být příležitostí k vytvoření místa, které se stane společenským i církevním centrem. Město farnosti nabídlo pozemek, který je komplikovaný sítěmi a blízkostí bytového domu. Farnost oslovila šest architektů. V návrhu jsem se snažila klást důraz na rozpoznatelnost funkce, ale zároveň zachovat jednoduchost hmotového řešení. Důležitá byla práce s veřejným a poloveřejným prostorem, který umožňuje oddělení od okolního prostředí před vstupem do kostela. Uvnitř objektu je pak hlavní centrální liturgický prostor pro 250 osob a v kontrastu s ním vertikální kaple pro soukromé ztišení.

soutěžní projekt


Galerie Platforma

Autor: Štěpán Macek

Škola: Ústav architektury Fakulty stavební, VUT Brno

Ateliér: Ateliér veřejných staveb

Lokalizace: Brownfield při ulici Benešova

Projekt se zabývá revitalizací brownfieldu při ulici Benešova v Brně. Toto místo jsem si vybral, protože se nachází na lukrativní parcele brněnské okružní třídy v blízkosti důležitých uzlů. Přesto je dnes jeho potenciál nevyužit. Navrhl jsem zde galerii moderního umění, která iniciuje společenský život a zároveň přispívá k rozvoji tohoto místa, jeho okolí a konečně i celého Brna.

Galerie moderního umění Brno


Divadlo pre Ľubľanu

Autor: Ing. arch. Ján Vyšný

Škola: ČVUT v Praze, Fakulta architektury

Ateliér: Ateliér Císler Pazdera

Lokalizace: Lublaň, Slovinsko

Odstránením prázdnych, neprístupných a nefungujúcich objektov sa pre mňa nosným prvkom konceptu stali zadné steny fungujúcich stavieb, na ktoré naväzujem. Tieto steny zároveň vytvárajú hranice pre návrh divadla. Vytváram súbor menších stavieb s hlavnou hmotou divadla, urbanisticky fungujúcich spoločne, provozne však môžu existovať samostatne. V západnej časti to je dom hercov a naňho naväzujúce divadlo, na juhu dielne s galériou. V severnej časti, lemujúce Knafljev prehod, divadelné koleje pre študentov divadelnej akadémie s bytom hosťujúceho herca a bytom režiséra.

Dostavba vnútrobloku v samotnom centre mesta Ľubľana budovou divadla, ako iniciátor mestského života, ktorý je teraz neprístupný a zanedbaný.


Rehabilitace města (Transformace Dolního předměstí v Prachaticích)

Autor: Ing. arch. Matěj Nepustil

Škola: Fakulta architektury, ČVUT v Praze

Ateliér: Atelier Cikán

Lokalizace: Prachatice - Dolní předměstí

Práce se věnuje transformaci Dolního předměstí, které považuji za klíčovou lokalitu pro rozvoj Prachatic. Do území, které se po necitlivé asanaci a letech přehlížení stalo dutinou uvnitř města, přicházím s rehabilitujícími zásahy. Doplňuji strukturu, transformuji nevyužité budovy, revitalizuji veřejná prostranství.

Účelem práce je rehabilitace území Dolního předměstí v Prachaticích. Doplnění rezerv, . definování funkcí, návrat významu.


Krajinné náměstí

Autor: Roman Křenek

Spoluautor: Daniel Menšík, 23 let

Dům je stroj na bydlení, ale městský prostor není komunikační koridor mezi stroji. Účelnost nesytí duši. Duši sytí jedinečnost. A skutečná jedinečnost není v členění fasády, ale v prostorové podstatě. Funkce, které dělají město městem, lze umístit nejen v striktním rastru bloku, ale i v jemnějším rozhraní krajiny. Navzájem propojené výškové úrovně, svobodnější přístup jak fyzicky, tak mentálně. Krajinné náměstí slouží kultuře a setkávaní, což by vedlo k oživení vylidňujícího se města Moravská Třebová. Zároveň doplňuje historické náměstí, které plní administrativní funkci. Knihovna, multifunkční sál, pódium, náměstí, park, bydlení. Město pro lidi.

Město pro lidi


Sečovce (platformy)

Autor: MgA. Dušan Štefanič

Škola: UMPRUM

Ateliér: A2

Lokalizace: Sečovce (východné Slovensko)

Sečovce, mesto kedysi bohaté na kultúru a obchod, hlavne ľudsky zdevastované postupne druhou svetovou vojnou (štvrtina obyvateľstva zmizla), komunizmom (asanácia centra, synagógy, kaštieľov, parkov), dokončená divokým postbolševizmom (nekoncepčnosť). Naviac mentálne aj fyzicky rozdelená spoločnosť v Sečovciach na minoritu v osade a majoritu v meste sebou prináša trenie, strach z nepoznaného. Snivý návrat v projekte (do rodného mesta) po viac než dekáde je pre mňa ideálnym stavom, víziou. Predmetom práce je tak komplexný pohľad na mesto, jeho urbanizmus a následná akupunktúra, navrátenie zašlého šmrncu pomocou priestorového spájania ľudí bez rozdielu — platformami (v meste a jeho okolí).

Sečovce, mesto kedysi bohaté na kultúru a obchod, hlavne ľudsky zdevastované postupne druhou svetovou vojnou (štvrtina obyvateľstva — Židov), komunizmom (asanácia centra, synagógy, kaštieľov, parkov), dokončená divokým postbolševizmom (nekoncepčnosť). Naviac mentálne aj fyzicky rozdelená spoločnosť v Sečovciach na minoritu v osade a majoritu v meste sebou prináša trenie, strach z nepoznaného. Snivý návrat v projekte (do rodného mesta) po viac než dekáde je pre mňa ideálnym stavom, víziou. Predmetom práce je tak komplexný pohľad na mesto, jeho urbanizmus a následná akupunktúra, navrátenie zašlého šmrncu pomocou priestorového spájania ľudí bez rozdielu pomocou — platforiem (v meste a jeho okolí).


Vlaštovka Landscape festivalu 2018 #NARCISYPROPRAHU

Autor: Ing. et. Ing. arch. Jakub Med

Spoluautor: Johana Šimčíková, Bc., 27

Může být květina urbanistickým prvkem? Vysazením 25 000 narcisových cibulí jsme vytvořili linii vedoucí z ostrova Štvanice, přes Karlín a Vítkov. Instalace ve veřejném prostoru tak nově propojila tři pražské městské části a vytvořila novou dimenzi města. Zdůraznila nově vytvořenou procházkovou trasu o délce 3,5 kilometru, na níž se koná Landscape Festival 2018, narcisový pás podél této trasy byl přes 1,5 kilometru dlouhý. Výsledná konkrétní podoba byla vytvořena samotnými autory osázení – studenty, náhodnými kolemjdoucími, dobrovolníky i místními obyvateli. Listopadová výsadba byla nejen participativním happeningem, ale i jedinečným společným autorským dílem. Projekt je příspěvkem k současné diskuzi o zelené infrastruktuře, pěší prostupnosti a roli krajinářské architektury ve městě. Na projektu se podíleli Alena Filina, Barbora Červová, Kateřina Stará, Dorotea Cimburová, Tereza Koudelková, Mariana Tomková, Kate Tran, Matěj Navrátil, Magdalena Svobodová, Eldar Gabidullin, Sabina Vohralíková a Ondřej Med. Projekt vznikl pro Landscape festival 2018, ve spolupráci s Galerií Jaroslava Fragnera, Magistrátem hl. města Prahy, Českou asociací pro krajinářskou architekturu (ČAKA), pražskými zahradníky a společností JUB Holland. #NARCISYPROPRAHU

Urbanisticko-krajinářská intervence ve veřejném prostoru.


Smuteční síň Světlá Hora

Autor: Jiří Marek

Škola: Střední průmyslová škola stavební Opava

Lokalizace: Světlá Hora (okr. Bruntál)

Hlavní myšlenkou je vytvoření příjemného a důstojného prostředí pro poslední rozloučení pozůstalých se zemřelými. Současná smuteční síň ve Světlé Hoře nesplňuje požadavky, ať už z hlediska estetického, tak i technického. To mě vedlo k vytvoření projektu nové smuteční síně, který by měl znovu oživit východní část hřbitova a obzvláště pak doplnit poněkud nezajímavou část obce o zajímavý architektonický prvek. Zásadní je také vrátit zpět postupně upadající počet vykonaných obřadů v obci. Nevábné prostředí, nesplňující základní hygienické normy, je hlavním činitelem postupně se vytrácejících obřadů, kdy pozůstalí raději dají přednost rozloučení v jiném místě, než právě ve své obci.

Důstojné prostředí pro poslední rozloučení v mé obci.


Modernizace ŽST Praha-Vysočany

Autor: Ing.arch. Jiří Škrábek

Firma: METROPROJEKT Praha a.s.

Lokalizace: Praha Vysočany

Idea nového architektonického návrhu vychází z pěších proudů lidí směřujících od centra města (zastávky MHD) směrem k nádraží. Z těchto důvodů byly vytvořeny dvě hmoty budov, které mezi sebou rozevírají rozptylovou plochu (náměstíčko s drobnou architekturou), tyto hmoty jsou záměrně umístěny v úrovni dnešních Vysočan (pod valem železnice). Tímto vzniká nová odbavovací budova s obchodní vybaveností, nad kterou bude modernizováno celé nádraží. Na nově vytvořenou městskou rozptylovou plochu (plocha je ozeleněna stromy a zapadá do okolní zástavby) přímo navazuje na nový podchod s přístupy na nástupiště. Jako architektonický záměr je v nové odbavovací budově ponechán portál od stávajícího podchodu, který bude sloužit jako odkaz na původní nádraží. Tento portál sloužil dlouhá léta v prostoru jako jediný orientační bod, na který byli obyvatelé zvyklí. Nyní je budova navržena jako orientační bod otevírající se veřejnosti novým náměstíčkem, ale pro místní obyvatele zůstane připomínka starého podchodu.

Modernizace železniční stanice Praha-Vysočany a přilehlého okolí


Soutěž v Dobročovicích

Autor: MgA. Alžběta Brůhová

Jaké jsou šance obce s rozpočtem 3 miliony korun na získání kvalitních architektonických projektů? Mohou vzejít z architektonické soutěže? Jaké jsou vyhlídky mladých architektů na získání veřejné zakázky? Že vše jde, když se chce, dokazuje příklad malé obce Dobročovice. Vše začalo na konci:vedení obce chce realizovat část mého diplomového projektu. S tímto postupem se principiálně neztotožňuji, proto hledám cestu jak zprostředkovat různorodost řešení a kvalitní odbornou diskusi. Volíme cestu vyzvané soutěže. Zadání: úprava jádra obce a hasičárny pro účely setkávání a povzbuzení místní identity. Z oslovených ateliérů výzvu přijali O-R-A, IUCH architektura a Prokš Přikryl. Odborná porota: Karolina Jirkalová, David Kraus, Pavel Nasadil. Vítězný návrh je nyní ve fázi schvalování územní studie.

Organizace vyzvané architektonické soutěže na úpravu společenských prostor malé obce


Ideální Zábřeh

Autor: Ondřej Pchálek

Škola: Akademie výtvarných umění

Ateliér: Škola architektury Emila Přikryla

Lokalizace: Zábřeh

Zábřeh je městem narozhraní: Moravy, Čech a Sudet, hor a nížiny ale i včerejška a zítřka: významné průmyslové i železniční ohnisko čeká na svou transformaci: čím má být? Ideální plán je naplněním potenciálu. Rozvinutím započaté struktury. Malé město je specifické téma vyžadující svébytný přístup. Brownfield zde znamená něco zcela jiného než ve velkoměstě. Malé město inklinuje k řídnutí, nádobu svého katastrálního území vyplňuje periferií.

Urbanistický projekt dostavby města


Rehabilitace bývalé klatovské synagogy

Autor: David Poloch

Škola: Fakulta architektury ČVUT

Ateliér: Novotný - Koňata - Zmek

Lokalizace: Klatovy, severozápadní segment hradebního okruhu

Někdejší klatovská synagoga byla za minulého režimu proměněna k nepoznání a využívána jako sklad.Historické budově navracím její původní podobu a dvěma novostavbami jí vymezuji adekvátní předprostor, který se stává součástí nově zprůchodněného hradebního okruhu. Zároveň místo navrhuji oživit pěším propojením historického jádra a přiléhající čtvrti. Do bývalé synagogy se školou umisťuji kulturní sál s foyer, kavárnu a několik pokojů pro ubytování hostů. Původní spiritualitu modlitebny zhmotňuji v novostavbě památníku, do kterého je možné vstoupit a oddat se jeho působení. Druhou novostavbou je výtvarné centrum poskytující prostory pro workshopy, výstavy a individuální tvorbu. Vzniká tak kulturní klastr na rozhraní starého a nového města.

obnova zdevastované synagogy s kulturním potenciálem a její zapojení do struktury i života města


Transformácia urbanistickej štruktúry Hodonína

Autor: Ing. arch. Mária Miličková

Škola: Slovenská Technická Univerzita v Bratislave, Fakulta architektúry

Lokalizace: Hodonín, Česká republika

Tému som si zvolila na základe preddiplomového projektu, v ktorom som sa zaoberala širším regiónom Hodonín-Holíč-Skalica-Rohatec. Zánik a transformácia veľkých priemyselných podnikov Hodonína zanechali po sebe nielen zvýšenie nezamestnanosti, no najmä roztrieštenú urbanistickú štruktúru v jeho južnej časti. Z dôvodu blízkosti k historickému centru a existencii industriálneho dedičstva som sa rozhodla súčasnú štruktúru transformovať takým spôsobom, aby spĺňala požiadavky hospodársky rastúceho mesta a zároveň zachovávala jeho typické črty. Tok Starej Moravy pretekajúcej územím vyzýva k tomu, aby jej brehy boli zapojené do života mesta. Územie sa stáva plnohodnotnou a atraktívnou mestskou časťou, ktorá ponúka spoločenský život, rôznorodosť funkcií a ponuky bývania.

diplomová práca


"Border vacuum" na pražské periferii

Autor: Jana Císařová

Škola: ČVUT, Fakulta architektury

Ateliér: Atelier Klokočka – Zdráhalová

Lokalizace: Černý Most, Praha

Černý Most je mžiknutí v oku řidiče, ušmudlané čekání na autobus a už třetí otázka po cestě do Ikey. Je to skupina míst s obrovským obratem lidí, která spolu nijak nesouvisejí. Kdokoli opouští místní sídliště, nejde pěšky. Jenže mimoúrovňové křižovatky, sklady, obchody, záchytná parkoviště a bydlení k okraji města patří. Nelze je stavět tak, aby se vzájemně nevylučovaly a aby i tak složité místo, jako je třeba Černý Most, bylo prostupné a srozumitelné jak pro řidiče, tak pro chodce? V chaosu se skrývá potenciál.

diplomní projekt


Palmovka

Autor: Ondřej Blaha

Škola: FA ČVUT

Ateliér: ATELIER KUZEMENSKÝ&KUNAROVÁ

Dolní Libeň je na hraně intenzivní přeměny z vnitřní periferie na městské subcentrum. Zároveň v paralýze z množství nejasných souvislostí a vazeb, nečitelné urbánní struktury a nepředvídatelného vývoje. Fyzická neexistence přirozeného těžiště, uzlového bodu křižovatky, urbanistickou svébytnost navazujících rozvojových ploch podporuje. S její výstavbou se nepočítá. Centrum, bez kterého se dál buduje periferie, bude výsledkem nekoordinované rovnice svého okolí. Pravděpodobně se tak bude rovnat holému nesmyslu. Navrhuji alternativní scénář. Navrhuji centrum vystavět. Křižovatku vymezuji jako další a to prioritní rozvojovou plochu. V rámci širších vztahů bylo nutné podobu a základní parametry generující/limitující navazující rozvojové plochy předpovědět, aby bylo možné synergicky navázat. Výstavbou křižovatky je pak v obráceném vztahu také doplněn chybějící parametr - existence, jistota centra, tedy jasný směr a orientace v lokalitě. Větší klid na práci, o úkol méně.

Semestrální práce


Františkovy Lázně - Lázeňské náměstí

Autor: Jiří Neuvirt

Škola: ČVUT v Praze, Fakulta architektury

Ateliér: Ateliér Redčenkov

Františkovy Lázně, město založené na konci 18. století na základě přísné klasicistní mřížky, kde se kromě léčivé síly zdejších pramenů léčilo i bohatým společenským životem. Dnes je lázeňská část monofunkčním uzavřeným světem v historickém jádru města. Veškeré služby hostům jsou poskytovány uvnitř hotelů, lázeňské zdravotnictví nahrazuje wellness péče. Jako by se zapomnělo na podstatu, která stála za vznikem města. Právě to mě vedlo k touze podpořit kouzlo lázeňského společenského života. V návrhu se zabývám kultivací ústředního prostoru u Františkova pramene. Definuji hranice území, doplňuji a obnovuji chybějící funkce a soudobými architektonickými prvky racionálně navazuji na historickou strukturu tak, aby se veřejný život zařadil do programu lázeňských hostů a obyvatel města.

semestrální práce


Přehrada a přilehlý park v centru Zlína

Autor: Ing.arch. Štěpánka Jordánová

Spoluautor: Antonín Borýsek, Bc. (33), Markéta Bochezová, Ing. arch. (31)

Lokalizace: Zlín - Kudlovská přehrada

Lokace místa je v těsné blízkosti občanských staveb (kostel, divadlo, univerzita). Nevyužitý park a přehrada mají potenciál k vytvoření kvalitního městského veřejného prostoru odpovídajícího významu. Park se stane místem setkávání, relaxace, kde velký význam má jeho napojení na přehradu. Společně s tímto vodním prvkem v podobě biotopu s jedinečnou polohou v centru města vytváří neobyčejný a svébytný městský prostor.

Iniciace společenského života a kultivace místa v centru Zlína


Dům na konci cesty

Autor: Ing. arch. Kristýna Blažíčková

Škola: Fakulta architektury, ČVUT

Ateliér: Hlaváček – Čeněk

Lokalizace: Praha, Ďáblice

Smrt je v dnešní době ve společnosti odmítané téma. Na veřejnosti ani v užším kruhu rodiny a přátel se o ní nemluví. Spolu s vytěsňováním toho tématu z běžného života dochází v České Republice k poklesu funerální kultury, která se projevuje především stále se zvyšujícím počtem pohřbu bez smutečního obřadu, který odedávna pomáhal pozůstalým vyrovnat se s jejich ztrátou. Důvodem může být i vzhled a podoba dnešních hřbitovů a obřadních síní. Proto navrhuji krematorium jako místo klidu, jako místo prolnutí s přírodou, jako Dům na konci cesty. Hřbitov je navržen jako městský park, který slouží nejenom ke klidnému vzpomínání, ale i k relaxaci a volnočasovým aktivitám. Stavba Krematoria je umístěna pod zem, aby nekonkurovala parku, do kterého je umístěna.

Rozšíření hřbitova s Krematoriem


Fitness a wellness centrum

Autor: Ing. Pavel Pospíchal

Škola: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební

Vedoucí ateliéru: Ing. Roman Brzoň, Ph.D.

Lokalizace: Havlíčkův Brod

Pro svou závěrečnou práci jsem hledal téma, které by bylo zajímavé a zároveň mně blízké. Proto jsem zpracovával propojení dvou rekreačních odvětví, které jsem zasadil do bezprostřední blízkosti s přírodou. Celé centrum se skládá z fitness části, kde se návštěvníci mohou vyžít po fyzické stránce a z wellness centra, kde si naopak odpočinou. Oba provozy jsou navzájem propojeny, proto je možné kombinovat různé aktivity z těchto odvětví bez nutnosti nepříjemného přemisťování. Objekt se nachází v okrajové části města pro maximální klid na rekreaci, je osazen do svahu s přímou návazností na přehradu, se kterou je propojen. Použití materiálu a úprava zeleně je řešena tak, aby objekt zapadl do přírodního rázu a nenarušoval okolí.

diplomová práce


Kutná Hora - bývalé autobusové nádražie

Autor: Ing. arch. Lucia Kanderová

Škola: Fakulta architektury, České vysoké učení technické

Ateliér: Novotný, Koňata, Zmek

Lokalizace: Kutná Hora

Témou projektu je hľadanie slabých miest mestskej štruktúry Kutnej Hory. Pre svoju prácu som vybrala územie autobusového nádražia, ktoré bude v najbližšej dobe presunuté. Rovnaký problém predimenzovaných nádraží v centrálnych častiach trápi mnoho miest. Otvára sa im tak ideálna možnosť pre doplnenie mestskej štruktúry a infraštruktúry. Práve na to chcem svojim projektom upozorniť a poskytnúť tak návod pre prácu s týmito rozľahlými prázdnymi plochami. Z tejto časti mesta vytváram jeho plnohodnotnú súčasť. Na mieste navrhujem priestupný blok s rozmanitými vnútornými priestormi a verejne prístupnými dvormi. Ťažiskom územia je budova mestskej knižnice. Bohatosť funkcií odpovedajúcich hustej mestskej štruktúre dopĺňa telocvičňa, pavlačový bytový dom a radové domy. Blok počíta so stávajúcimi budovami supermarketu a úradu, rešpektuje ich fungovanie a zároveň ich začleňuje do novovzniknutého organizmu.

školský projekt


Urban grill

Autor: Ing. arch. Filip Cichý

Spoluautor: Pavel, Salák, Ing. arch., 32; Daniel, Pružina, Ing. arch., 32; Markéta, Churanová, Ing. arch., 28

Firma: Versatile s.r.o.

Urban grill je projekt modulárního stavebnicového mobiliáře, který se snaží univerzálně reagovat na potřeby stávajícího prostoru s minimálním finančním nákladem. Sice sám není architekturou jako takovou, ale jeho cílem je poskytnout nástroj plochám s potenciálem nebo historickou pobytovou kvalitou a na základě expertýzy vytvořit aktivační body takových míst. Neváže se tedy konkrétně k jednomu geniu loci, ale je prostředkem - nástrojem - pro posílení silných stránek určitých objektivních typů veřejných prostor. Jednoduše iniciuje. Jeho úkolem je uvést prostory do veřejné diskuse ohledně následné participace občan / sídlo k potvrzení využitelnosti stávající “periferie” nebo rozvoji za pomoci hledání více vyhovujícícho řešení.

komerční projekt


Komunitní centrum pro seniory v Chebu

Autor: Ing. arch. Kristýna Rajdlová

Škola: FA ČVUT

Ateliér: A 547 - Ateliér Redčenkov / Danda

Lokalizace: Cheb

Tématem mého projektu je aktivní život seniorů v kontextu historického jádra města Chebu. Velké náměstí Krále Jiřího z Poděbrad je většinou prázdné. Čtyři největší zařízení pro seniory se nachází mimo jeho docházkovou vzdálenost. Stáří je odsunuto na okraj města a symbolicky tak i na okraj společnosti. Jak vrátit seniory zpět do jejich vlastního města? A jak využít přítomnost seniorů k oživení vylidněného městského centra? To jsou otázky, kterými se ve svém projektu zabývám. Do nevyužitého vnitrobloku navrhuji komunitní centrum, které funguje také jako odlehčovací zařízení. Můj návrh není institucí, ale místem, kde senioři prožívají své stáří. Senioři nejsou pacienti, ale obyvatelé města. Důležitým aspektem je také mezigenerační výpomoc a destigmatizace stáří.

diplomní projekt


Za hradbami Mělníka

Autor: Viola Vopalecká

Škola: Fakulta architektury ČVUT

Ateliér: Atelier Cikán

Lokalizace: Mělník

Diplomová práce se zabývá rehabilitací území v centru Mělníka. Návrh revitalizuje veřejná prostranství a transformuje či nahrazuje zástavbu z 80. až 90. let. Cílem návrhu je navrátit do území rozmanitost a obytnost, stejně jako posílit jeho význam a vazby vůči historickému centru. Prostor by měl sloužit jak obyvatelům města, tak i návštěvníkům a turistům. Kontroverzní zástavba je namísto pouhé razantní demolice v rámci možností transformována a prostor je dále oživen novými funkcemi, a především občanskou vybaveností.

diplomová práce


Transformace území bývalého pivovaru v Karlových Varech

Autor: Ing. Arch. Jan Matoušek

Škola: Fakulta Architektury ČVUT

Ateliér: Redčenkov, Danda

Lokalizace: Karlovy Vary – Rybáře

Práce reaguje na aktuální potřeby a problémy města a vychází z důkladné analýzy města. Vybrané území pivovaru jeví charakteristické znaky, které mohou dát celé čtvrti jeho jádro, identitu a chybějící vazby. Návrh doplňuje urbánní strukturu, definuje její náplň vycházející z požadavků města a obyvatel, řeší problematické objekty v místě, napojení na okolní objekty a veřejný prostor. Z mrtvého pivovaru, který bránil propojení dvou částí Rybář, vytvářím jádro čtvrti a nacházím jeho identitu. Identitu mi pomáhá definovat hierarchie veřejných i soukromých prostranství, nové identifikační body a nová občanská vybavenost.

diplomová práce


Cesty města - Tábor

Autor: Ing. arch. Karolína Koubová

Škola: Fakulta architektury, ČVUT v Praze

Ateliér: Redčenkov

Lokalizace: Tábor

Ambicí projektu bylo vytvořit podmínky motivující k využívání alternativních druhů dopravy a integrovat cyklisty a pěší, kteří mají v dnešním městě stále méně prostoru. Současně kultivovat veřejná prostranství, která jsou dnes automobilové dopravě podřízena. Výsledkem má být k životu přívětivější a atraktivnější město.

V diplomové práci jsem se zaměřila na rozvoj Tábora. Do dnešní podoby města se zásadně otiskla nadměrná zátěž osobní automobilovou dopravou. Důsledkem je vysoká fluktuace obchodů, četnost proluk a rezignace lidí prostor obývat. Návrh se chce znovu přiblížit potřebám člověka a zlepšit kvalitu života ve městě.


Beseda

Autor: Pavla Nesvadbíková

Škola: VUT Brno, fakulta architektury

Ateliér: Ateliér velké stavby - Dům a místo

Lokalizace: Brno - Komárov

Komárov, 2 světy – na jedné straně panelové sídliště, na straně druhé zástavba RD s kostelem a návsí. Komunitní centrum se snaží tyto dva světy propojit. 1. Princip: Rozdělení na jednotlivá centra Lidé se rodí s jakýmsi balíčkem zájmů. Snadno od sebe odlišíte outdoorového nadšence, umělce nebo organizátora. A právě díky těmto společným rysům si hledáme partnery, přátele, práci… Rozdělení centra na jednotlivé části vyjadřuje soubor toho, co nám bylo dáno do vínku. 2. Princip: Křížení cest KC je rozděleno na bloky podle předpokládaného nejčastějšího pohybu chodců (bytovky-MHD, škola–MHD). 3. Princip: Doplnění Náplň KC je založena na odlišnostech v životním způsobu obyvatel paneláků a RD– DIY workshopy, co-working, teenage chill out zone, hudební zkušebna a chybějící multifunkční sál.

vytvořit komunitní centrum


Po fajrumtu

Autor: MgA. Gabriela Králová

Spoluautor: Ing. arch. Lucie Chroustová

Lokalizace: Nový Bor

Realizace díla "Po fajrumtu“ vzešla z veřejné soutěže se zadáním na pomezí architektury a výtvarného díla ve veřejném prostoru. Zadavatel požadoval spojitost se sklářskou tradicí, dotvoření identity náměstí a atraktivitu pro kolemjdoucí. Ztvárnily jsme proces vzniku sklářského díla za pomoci charakteristických živlů a materiálů - dřevo, voda, oheň a kov. Kompozici tvoří 2 předimenzované poloviny rotační sklářské formy, geometrizovaný skleněný střep umístěný pod vodou a konečně element vody. Umístění vodní hladiny vůči dlažbě, hloubka kašny i poloha horizontální formy odrážejí měřítko člověka a vybízí k interakci nejen školáky, před jejichž budovou se nachází. Atypická kašna byla dokončena v květnu roku 2018 ve spolupráci s firmou Formosa AA, rok po vyhlášení výsledků soutěže.

Kašna ve veřejném prostoru


Stadion Strahov

Autor: Ing. arch. Veronika Indrová

Škola: ČVUT v Praze, Fakulta architektury

Ateliér: Ateliér Novotný - Koňata - Zmek

Lokalizace: Strahov

Tématem diplomové práce je ideové řešení Masarykova stadionu, jednoho z největších „brownfields“ na území hlavního města Prahy. Hlavním cílem je najít obecné východisko z dnešní situace, kdy na Strahově existuje impozantní památkově chráněné hmotné reziduum dvou historických epoch a tradic, prvorepublikové sokolské a socialistické spartakiádní, které však není funkčně ani ekonomicky životaschopné.

Diplomová práce


Aktivace centra pražského

Autor: Ondřej Blaha

Škola: AVU

Ateliér: Škola architektury Emila Přikryla

Největší potenciál společenského života má/mělo přirozeně centrum města. Stále naléhavější potřeba aktivace historického jádra Prahy klade základní otázky: 1. Co jsou rezervy? 2. Jak stanovit pravidla pro založení nové současné vrstvy? Půdorysně mnoho volných ploch nezvývá. Zabývám se možností město nastavit. Míra zahuštění/nastavení centra se vztahuje k měřítku a výšce nejdůležitějších domů. Překročit je prý není možno lze. Stanoví se kóta říms okolních domů a uliční zástavba se výškově zprůměrňuje, dominanty odmocňují. Nastavuji klíčové domy, kdysi dominantně do nižší Karlovské Prahy (však stále mistrovsky) umístěné, na pomyslném prstenci hradeb. Aktivovány tak znovu kotví situaci. Tyto konkrétní zásahy pak uvolní/umožní stanovit principy obecné v možnostech a způsobu dalšího nastavování, posunou limit. Prezentovány v podobě bezčasé - sdělují princip, stát se možná měly již dříve.

Semestrální práce


Wagon - mobilní zázemí

Autor: Ing. arch. Kristýna Smržová

Spoluautor: Ing. arch. Igor Serenčko, 28 let. Další organizátoři akcí na svitavském nábřeží, kteří se ale přímo nepodíleli na přihlášené části projektu : Roman Zmrzlý - dokumentarista/kameraman, 36 let, Jan Orava - manažer/investiční analytik, 34 let

Lokalizace: Svitavské nábřeží - Brno

Idea aktivovat svitavské nábřeží pomocí zdejší železniční vlečky vykrystalizovala roku 2016. Projekt navazuje na diplomovou práci Železnice - variabilní prostor z roku 2015, která je utopistickou vizí alternativního využití chátrajících ploch kolejišť, odstavných nádražních ploch, vleček průmyslových areálů, železniční techniky atp. Organizací na probouzení brownfieldů a brakových prostor je nespočet, nás ale zajímala možnost propojení a aktivizace těchto ploch železnicí, která je nezřídka součástí brownfieldů, dnes už často i brownfieldový prostor sama utváří. Roku 2017 jsme si zřídili mobilní start-up v podobě vysloužilého nákladního železničního vagonu, který jsme nízkonákladově přebudovali na zázemí pro akce nejen na svitavském nábřeží, ale i kdekoliv jinde, kam vedou koleje.

Probouzení nábřeží řeky Svitavy s pomocí železničního vozu, který může sloužit na jakémkoliv podobném místě, na které vedou koleje.


Architektura pohybu

Autor: Mga. Jakub Herza

Škola: Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze

Ateliér: Architektura 1

Lokalizace: Praha, Malá Strana

Sto let naší demokracie si připomíná i Sokol, tělocvičný spolek, který stál u všech důležitých milníků naší státnosti. Sokol je stále jednou z našich největších volnočasových organizací, která provozuje na osm set sportovišť a tělocvičen – tzv. sokoloven – po celé České republice. Předmětem této diplomové práce je hlavní sídlo České obce sokolské v Praze na Malé Straně, areál Tyršova domu, který si Sokol přestavěl v roce 1925 a do dnešních dnů se v podstatě nezměnil. Záměrem práce je nalézt strategii jak „resuscitovat‟ a rozhýbat ztuhlý organizmus areálu a přizpůsobit ho dnešním potřebám Sokola i širší veřejnosti. Navrhovaná redefinice prostoru Tyršova domu a jeho užití by mohla být i pobídkou k redefinici programu a činnosti Sokola samého.

Resuscitace areálu České obce sokolské na Malé Straně


Sudetskou krajinou Horního Vítkova

Autor: Michaela Říhová

Škola: Technická univerzita v Liberci, Fakulta umění a architektury

Ateliér: atelier Hendrych&Janďourek

Zadání práce vychází z potřeby zabývat se domovským regionem, krajinou pohraničí. Fragmenty historie, ukrývající díl romantičnosti i vyprázdněnosti zároveň se staly předmětem zkoumání sudetské krajiny. Česko-polské pohraničí si i přes poválečné události zachovalo zemědělský ráz i jistou kontinuitu. Obec Horní Vítkov je toho dobrým příkladem. Prochází jím navíc Pašerácká naučná stezka, která na 41 km spojuje zajímavá místa v blízkosti hranice; je tedy dobrou výchozí linkou pro poznání života v Sudetech. Současná tendence vracet se k obyčejnému venkovskému životu v příhraničí, chránící relativní ostrůvky klidu, vede k nutnosti rozvoje těchto oblastí. Znovuotevírá téma hledání vztahu ke krajině, jejíž paměť byla silně pošramocena. Jak si nedávnou historii připomínat? Jak ji interpretovat?

diplomová práce


Škola architektury v Paláci U Stýblů

Autor: Ing. arch.; MSc Arch Michal Mráz

Škola: The University of Liechtenstein;Master`s degree programme in Architecture

Ateliér: Studio Peter Staub & Georgia Papathanasiou

Lokalizace: Praha - Palác U Stýblů

Škola architektury v Paláci U Stýblů nenabízí od základu nové pojetí školy architektury, jak by originální název diplomové práce "The New School of Thought" mohl implikovat, ale adresuje problém chybějící komunikace mezi insidery školy architektury (student, učitel) a outsidery (profesionální architekt, čerstvý absolvent, veřejnost, politik, turista...). Škola je enklávou a showroomem mateřské fakulty architektury ČVUT v epicentru městského života, kde dochází ke konfrontaci a diskuzi insiderů a outsiderů. Umístěním školy do chátrajícího paláce práce adresuje téma nakládání s městem počátku 21. století.

Diplomová práce


Nová scéna Besedního domu Vyškov - novotvar v historickém prostředí

Autor: Ondřej Žvak

Škola: Fakulta architektury VUT Brno

Ateliér: Ústav památkové péče

Lokalizace: Vyškov

Cílem práce je návrh dostavby nového objektu Besedního domu. Hlavní částí objektu bude víceúčelový společenský sál s kapacitou min. 600 míst. Stavební program bude dále doplněn celou řadou doprovodných funkcí, souvisejících s provozem městského kulturně společenského centra. Jedná se o území v centrální poloze města, v hranicích MPZ, v bezprostřední návaznosti na hlavní náměstí. Téma zadání bakalářské práce.

Cílem práce je návrh dostavby nového objektu Besedního domu. Hlavní částí objektu bude víceúčelový společenský sál s kapacitou min. 600 míst.


ŠKODA EXPO

Autor: Jozef Borák

Spoluautor: Máté Asbóth, 21

Škola: Slovenská technická univerzita, Fakulta architektúry, Bratislava

Ateliér: Ateliér z ústavu urbanizmu a územného plánovania a ateliér z ústavu dejín a teórie a obnovy pamiatok

Lokalizace: Komárno - Alžbetin ostrov

V našom návrhu rešpektujeme okolitú historickú zástavbu. Používame jednoduché hmoty budov. Prítomnosť vodnej hladiny, sa odzrkadľuje v ustúpených podlažiach. Za zmienku stojí histor. objekt prečerp. stanice ale aj nákladné priemyselné žeriavy, ktoré zachovávame spolu aj s časťou koľajníc. Na nich sú dobové vagóny transformované na pavilóny. Alžbetin ostrov sme zasvätili kultúre, oddychu a športu. Na počesť vojakov, ktorí obývali a bránili Komárno, sme vytvorili “pamätník”, formou stromov vysadených v rastri, čo symbolizuje zástupy vojska. Pri stromoch sú stĺpy, z ktorých v noci vysielame hologram vojaka, ktorý naďalej “stráži” mesto a stáva sa vertikálnou dominantou. Je aj akým si “majákom“ pre všetkých moreplavcov. Lodný výťah, sme transformovali na javisko a hľadisko na vodnej hladine.

Hlavným účelom je zrevitalizovanie / obnovenie bývalých škodovych závodov (lodeníc), kde sa vyrábali lode, lodné súčiastky ale i vymýšľali a vytvárali nové patenty a vylepšenia... A preto sme prišli s návrhom ŠKODA EXPO. Kde nie len, že prezentujeme značku ŠKODA, ale chceme svetu ukázať aj jej bohatú históriu a že nevyrábali len automobily, ale bolo toho oveľa viac... A zároveň vytvárame priestory pre kultúrne podujatia, umenie, vzdelávanie mládeže... a ešte viac upevňujeme a budujeme vzťah ľudí ku značke Škoda.


inOut

Autor: ir. Jan Paclt

Lokalizace: Praha - Karlín

Projekt inOut vznikl jako venkovní instalace v rámci uměleckého festivalu m3 / Umění v prostoru, který se odehrál v roce 2017 v ulicích pražského Karlína. Hlavní myšlenkou tohoto projektu je naznačit a rozvinout potenciál místa pomocí postupné instalace prostorových prvků. Jejich návaznost a rozvoj v čase má iniciovat interakci mezi městským prostorem a jeho přímými uživateli. Dřevěná, členitá struktura (IN) se otevírá k obytným blokům a kavárně. Z druhé strany, kovová plocha (OUT) odráží a úzkými průhledy filtruje reflektory protijedoucích aut a tušené tepající město.

Intervence do veřejného prostoru v rámci festivalu m3


Rehabilitácia areálu bývalých tlačiarní Neografia

Autor: Ing. arch. Barunka Strelcová

Škola: FA ČVUT

Ateliér: Novotný - Koňata - Zmek

Lokalizace: Martin, Slovensko

Tlačiarne Neografia sú uzavretý, z veľkej časti nevyužívaný areál niekoľkých budov. Areál bývalých tlačiarní očisťujem od nánosov neskorších fáz výstavby. Odstraňujem sklady, garáže a prístavky. Ponechávam a ďalej pracujem s piatimi objektmi. Centrálny objekt výrobnej haly odkrývam a jej južnú fasádu exponujem. Areál dopĺňam dvomi novostavbami. Monofunkčný blok transformujem na polyfunkčný. Kultúrne funkcie koncentrujem v okolí Vajanského námestia, ostatné funkcie využívajú benefity vnútrobloku. Blok sa stáva verejne prístupný. Upravujem Vajanského námestie. Predlžujem pešiu zónu.

diplomová práca


Centrum obce Palkovice

Autor: Daniel Tasch

Spoluautor: Maroš Belopotocký, 20

Škola: VUT v Brně, Fakulta architekturi

Ateliér: Centrum obce Palkovice

Lokalizace: Palkovice

Podstatou návrhu je prepojenie komerčných a nekomerčných funkcii a uspokojenie všetkých potrieb, ktoré občan od centra obce očakáva. V dvoch polyfunkčných budovách sa nachádza obecný úrad, obchod, pošta, lekáreň, optika, lekári ale aj reštaurácia, kaviareň a galéria. Pôdorysný tvar budov definujú dve línie. Jednou je priama cesta z južnej časti obce k tribúne futbalového ihriska. Druhou pohľad na kostol sv. Jana Křtitele a požiarnu zbrojnicu. Hlavnými stavebnými materiálmi sú drevo vo forme väzníkov z lepeného dreva, drevený fasádny obklad a plech z oxidovanej medi použité na strešnú krytinu a ako krycí plech žalúzii.

návrh polyfunkčnej budovy


Hasičská stanice v Holešovicích

Autor: Ing.Arch. Eduard Mosieienkov

Škola: České vysoké účení technické, Fakulta architektury

Ateliér: Atelier Novotný-Koňata-Zmek

Řešené území se nachází v Praze, v Holešovicích a je definováno z severní strany ulicí Plynární, a z západní - Argentinsou ulicí, která je důležitou městskou komunikaci zabezpečující rychle dojezdy na zásahy. Na pozemku už stojí budova hasičské stanice od roku 1942, celodřevěná montovaná stavba s plánovanou životností 10 let, ale v roce 2018 stavba stanice neodpovídá dnešním standardům hasičských stanic. Holešovice je rozvíjející lokalita Prahy, kde staré továrny, sklady, pivovary se transformují v bydlení a kanceláře, přímo naproti pozemku je transformační území Nové Bubny, to vše tvoří požadavky na rozvoj dnešní infrastruktury lokality. Návrh stavby se řeší nejen otázku splnění technických a prostorových požadavků na stanice, ale i urbanistický podpořit a uzavřít lokalitu.

Diplomová práce


Studentský dům Slovan

Autor: Ing. arch. Martin Petřík

Škola: ČVUT, Fakulta architektury

Ateliér: Kraus & Čančík

Lokalizace: Wilsonova/Legerova, Praha

Území uprostřed magistrály, je neplnohodnotně začleněné a komplikované. Ostrov fragmentů vyznačující se necelistvostí a vytržením. Území ruchu - místo dopravy, byznysu, turismu. Původní podobu a vazby narušila stavba Severojižní magistrály, která území obtéká a vytváří tak bariéru. Zpřetrhané pěší vazby, nedůstojné předprostory významných budov, hluk, špína. Na konci území se nachází objekt garáží Slovan, který dlouhodobě chátrá, využíván je spíše nárazově. S ohledem na sílící zájem o revitalizaci magistrály jsem se rozhodl prověřit jeho možnou adaptaci, jako jedno z řešení, odpovídající jednak záměrům města i potřebám místa. Garáže přestavuji na studentský dům - centrum univerzit a volného času. Navrhuji dům otevřený široké veřejnosti, dům iniciační, zaštiťující vysoké školy jako celek.

Diplomní projekt prověřující adaptaci parkovacího domu Slovan mezi Hlavním nádražím a Václavským náměstím vč. řešení okolního veřejného prostoru.